Česká křesťanská akademie
Valná hromada 22. 1. 2011
Zpráva o činnosti za léta 2008, 2009 a 2010
I. Řízení akademie
II. Členská základna a místní skupiny
III. Činnost
I. Řízení akademie
Českou křesťanskou akademii řídí prezident, prezídium – ve složení Tomáš Halík prezident, Jan Bednář 1. viceprezident, Jan Stříbrný 2. viceprezident, Stanislav Novotný ředitel, Nina Nováková zastupující místní skupiny a Vladimír Roskovec coby představitel odborných sekcí.
Dále Akademický výbor, složený ze zástupců místních skupin a odborných sekcí, a vrcholným orgánem je Valná hromada, reprezentující členskou základnu.
Akademický výbor zasedá dvakrát ročně - od poslední Valné hromady se sešel 6x. Prezídium, které řídí činnost ČKA v době mezi zasedáními Akademického výboru, se během uplynulých 3 let sešlo celkem 13x (5x v roce 2008, 5x v roce 2009 a 4x v roce 2010).
Zaměstnanci ČKA
Zaměstnance České křesťanské akademie řídí ředitel Stanislav Novotný, který tuto činnost vykonává na poloviční pracovní úvazek. Kromě toho zajišťoval v uplynulém období financování akademie a spolupodílel se na koncepci dalšího směřování ČKA.
Ilona Trnková pracuje jako vedoucí sekretariátu. Přitom vykonává činnosti spojené s administrativou a organizačními pracemi souvisejícími s pořádáním akcí ČKA. Navíc vede agendu Universa, spravuje počítačovou síť a řídí obsluhu webových stránek ČKA.
Jan Stříbrný zodpovídá za výzkumnou činnost ČKA
Libuše Beránková vyřizuje veškerou účetní a personální agendu ČKA.
Štěpánka Havlínová pracuje v ČKA na poloviční pracovní úvazek, zajišťuje propagaci ČKA, vede agendu členské základny a předplatitelů Universa, zodpovídá za Zpravodaj ČKA a obsluhuje webové stránky ČKA.
Všichni se však také podle potřeby podílejí na organizaci akcí, do kterých je zapojena ČKA jako celek.
II. Členská základna, místní skupiny a odborné sekce
Česká křesťanská akademie má k 21. lednu 2011 celkem 1940 individuálních členů. Od minulé Valné hromady v roce 2008 jsme se rozrostli o 65 členů. Z celkového počtu je 1085 členů přihlášeno v místních skupinách.
Členská základna se sice neustále zvyšuje, avšak stále zůstává cca 1000 členů z celkového počtu, kteří neplatí členské příspěvky, což je jediná povinnost člena vyplývající ze Stanov ČKA. Těmto „mrtvým duším“ proto není zasílána revue Universum, kterou jinak pravidelně dostávají všichni řádní členové, jak individuální, tak sdružení v místních skupinách.
Místních skupin je nyní celkem 77, od roku 2008 přibyly 4. A to Benešov u Prahy, Nový Jičín – Hodslavice, Vizovice, Jilemnice. Z našich řad jsme odečetli Karlovy Vary, neboť jsou samostatným subjektem.
Místní skupiny samozřejmě také zažívají své proměny. Při analýze, kterou jsme před touto Valnou hromadou provedli, jsme zjistili, že během posledních 3 let se naprosto odmlčelo, či nevyvíjí žádnou činnost 15 místních skupin – Aš, Polička, Pardubice, Havlíčkův Brod, Strážnice, Ústí nad Labem, Ledeč nad Sázavou, Kadaň, Veselí nad Lužnicí, Domažlice, Moravská Třebová, Valašské Meziříčí, Duchcov, Strakonice
Dalších 22 místních skupin vyvíjí činnost zřídka, ovšem nejsou zcela bez akcí a kontaktu s námi, jde o Benešov u Prahy, Bohumín, Čáslav, Dvůr Králové nad Labem, Milín, Pelhřimov, Vrchlabí, Praha 5, Klatovy, Mladá Boleslav, Tachov, Hradec Králové, Rožnov pod Radhoštěm, Říčany, Český Krumlov, Kyjov, Milevsko, Most, Náchod, Příbram, Světlá nad Sázavou, Týn nad Vltavou
Zbývajících 40 skupin
je aktivních – České Budějovice, Humpolec, Chrudim, Jindřichův Hradec, Kostelec nad Orlicí, Litomyšl, Milevsko, Opava, ostrov Nelson, Plzeň, Prostějov, Tábor, Vodňany, Nový Jičín – Hodslavice, Vizovice, Třebechovice pod Orebem, Třebíč, Brusel, Jeseník, Vsetín
až velmi aktivních – Blatnice pod sv. Antonínkem, Brandýs nad Labem, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Letohrad, Liberec, Nová Paka, Pečky, Praha 6, Písek, Přerov, Rožmitál pod Třemšínem, Sušice, Šternberk, Třeboň, Vysoké Mýto, Zábřeh a Železný Brod.
Stává se, že skupiny, které se na nějaký čas odmlčí, chytí druhý dech a znovu obnoví svou činnost, jako je tomu například v České Třebové a Prachatice. Všem patří velký dík a uznání za jejich nezištnou a veskrze dobrovolnou práci.
III. Činnost
Cíle činnosti ČKA zůstaly v uplynulých třech letech stejné jako při poslední valné hromadě.
Jde tedy i nadále především o
vytváření prostoru pro dialog mezi církvemi a společností,
vytváření prostoru pro vnitrocírkevní dialog,
vytváření prostoru pro ekumenický a mezináboženský dialog,
vzdělávání a další vzdělávání dospělých uvnitř i vně církví,
podporu a rozvoj křesťanských intelektuálních center v regionech,
výzkum a vytváření předpokladů pro výzkumnou činnost,
poradní, expertní a konzultační činnost pro církve,
ediční činnost,
podporu a uskutečňování česko-německého dialogu.
Základní formy činnosti
Přednášky a přednáškové cykly, panelové diskuze, kolokvia, konference, semináře, literární pořady, uměnovědné studijní zájezdy apod., a to pro širokou veřejnost, případně pro určité skupiny (vedení církví; umělce; vojenské kaplany apod.).
Jednotlivé akce jsou pořádány převážně samotnou ČKA, u některých však Akademie spolupracuje s církvemi a s domácími i zahraničními institucemi. V uplynulých letech patřily k našim partnerům: Ackermann-Gemeinde, Union Stiftung, Renovabis, Konrad-Adenauer-Stiftung, Collegium Carolinum, Ústav pro studium totalitních režimů, Archiv bezpečnostních složek, Polský institut, Akademie věd ČR a její ústavy, ČBK, CDK, Katolické teologické fakulty v Praze, Olomouci a Českých Budějovicích, Evangelická teologická fakulta UK, Husitská teologická fakulta UK, Unie katolických žen, Občanské sdružení Akademické týdny, Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova,Vysokoškolské katolické hnutí, Karmelitánský klášter ve Slaném, Slezská univerzita v Opavě.
Celkem se za poslední 3 roky uskutečnilo 464 akcí uspořádaných místními skupinami (přitom v roce 2008 jich bylo 152, v roce 2009 jich bylo 174 a v roce 2010 jich bylo 138). Odborné sekce uspořádaly celkem 81 přednášek v Praze, Asociace kolegií katolických lékařů uspořádala v letech 2008 – 2010 celkem 18 přednášek a Unie katolických žen 8 přednášek.
Zcela nečinné jsou sekce literární, teologická, sekce pro česko-německé vztahy a politologicko-ekonomická. Oproti tomu sekce ekologická, uměnovědná, psychoterapeutická, přírodovědecká, právní, historická, pracují dobře až velmi dobře. Nový dech nabrala díky iniciativě Dr. Zuzany Svobodové pedagogická – sociálně výchovná sekce.
Dialog uvnitř církví
ČKA opět dvakrát uspořádala „Dny Josefa Zvěřiny“, které nabízejí prostor především pro vnitrocírkevní dialog. Profesionální teologové, biskupové, kněží i angažovaní laici si zde vyslechnou zajímavé referáty, které se následně stávají základem diskuse v pracovních skupinách.
V roce 2008 se uskutečnily 16. DJZ v Praze ve spolupráci s Katolickou akademií v Mnichově a s nadací Konrada Adenauera na téma „Rok 1968 a 40 let poté: Perspektivy pro církev a společnost v České republice a v Německu“. Referenty byli Dr. Jiří Gruša, tehdejší ředitel Diplomatické akademie ve Vídni a prezident Mezinárodního PEN klubu, Doc. Petr Pithart, 1. místopředseda Senátu ČR, Prof. Dr. Ingrid Gilcher – Holtey, profesorka všeobecných dějin na univerzitě v Biefeldu, Dr. Jaroslav Šebek PhD., Historický ústav AV ČR, Prof. Dr. Josef Pilvousek, profesor středověkých a novověkých církevních dějin na univerzitě v Erfurtu a prof. Dr. Michael N. Ebertz, profesor pro sociální politiku a církevní sociální práci na Katolické vysoké odborné škole ve Freiburgu.
V roce 2009 uspořádala ČKA 17. DJZ v Opavě ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung a Slezskou univerzitou v Opavě na téma „Křesťané ve střední Evropě před a po roce 1989“. Hlavními referenty byli prof. András Máté-Tóth z Univerzity v Szegedu, polský dominikán Tomasz Dostatni z Lublinu a dr. David Pindur, zástupce ředitele Muzea Těšínska. Velmi zajímavá byla panelová diskuse věnovaná odkazu dr. Vladimíra Neuwirtha, v níž tuto významnou křesťanskou osobnost, připomněli mons. Josef Veselý, Neuwirthova sestra a neteř Alenka Kostelná a ing. Vladimíra Havlátová, prof. dr. Martin Černohorský, MUDr. Jarmila Vašíčková a vydavatel jeho díla Robert Krumphanzl. Oba tyto ročníky již tradičně zahajoval svojí přednáškou prezident ČKA prof. Tomáš Halík.
V roce 2010 došlo k zásadní změně v koncepci tradičních Dnů Josefa Zvěřiny. Oproti formě, která sedmnáct let představovala konferenční formát s panelovými diskusemi a pracovními kroužky pro širokou veřejnost se poprvé objevila komornější verze určená pro mladé lidi. Jeho cílem bylo podpořit aktivní účast mladé generace, zejména studentů, na činnosti České křesťanské akademie, a prohloubit spolupráci České křesťanské akademie a Akademické farnosti Praha. Tato akce s názvem Studentská akademie Josefa Zvěřiny se konala opět ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung v Karmelitánském klášteře ve Slaném na téma Církev v současné společnosti a byla rozdělena na dvě části. Ta první měla formu „team-buildingu“ a účastnilo se ho nejužší jádro pracovníků farnosti pod vedením zkušené lektorky a odbornice v oblasti manažerského výcviku Mgr. Daniely Bernardové. Ve druhé části se konala Akademie Josefa Zvěřiny, na kterou byli pozváni další účastníci z řad aktivních farníků. Šlo o seminář, při kterém byly čteny vybrané texty a formou diskusí pak mladí křesťané hledali odpověď na otázku, jaké jsou perspektivy víry v Evropě a zejména v současné české společnosti a jaké konkrétní možnosti či úkoly mají na tomto poli křesťanské intelektuální instituce, jako je ČKA a Akademická farnost Praha. Tento experiment se stal významným příspěvkem ke spolupráci mezi oběma institucemi. Ukázalo se, že by si i v budoucnu mohly udržet svou vitalitu a dále získávat respekt i mimo křesťanské prostředí tím, že budou obohacovat duchovní život české společnosti.
ČKA se i nadále aktivně podílela na utváření programu „Akademických týdnů“, které pořádá stejnojmenné občanské sdružení v Novém Městě nad Metují, jež tak poskytuje přirozený prostor k vnitrocírkevnímu i ekumenickému dialogu. Této každoroční otevřené letní akademie, nyní zúžené na jeden týden, se v atraktivním přírodním prostředí zúčastňují křesťané všech generací.
Česko-německý dialog
Základní formou tohoto dialogu byly od vzniku Akademie po celá dlouhá léta Mariánskolázeňské rozhovory, které se konaly v prostorách kláštera v Teplé u Mariánských Lázní. V současné době se zamýšlíme nad dalším vývojem česko-německého dialogu s našimi německými partnery a hledáme vhodnou formu i pro Mariánskolázeňské rozhovory, která by svou podobou i zvolenými tématy lépe odpovídala současné poptávce ve společnosti.
Laboratoř dialogu
ČKA pořádá od roku 1997 tematicky zaměřená odborná kolokvia pod názvem „Laboratoř dialogu“. Činila tak i v posledních třech letech. K těmto večerním kolokviím zve vždy asi dvacet v oboru kompetentních osobností, které v přítomnosti biskupů (v posledních třech letech kardinál Miloslav Vlk, biskupové František Radkovský, Karel Herbst a Václav Malý) i představitelů evangelických církví (Pavel Černý, bývalý předseda Ekumenické rady církví, jeho nástupce v této funkci a synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml a synodní kurátorka této církve Lia Valková a Tomáš Butta, patriarcha Církve československé husitské) a v loni poprvé i za účasti nového arcibiskupa pražského Dominika Duky, diskutují k dané problematice. Složení diskutujících se podle tématu vždy obměňuje, přičemž pořadatelé se snaží zvát účastníky tak, aby mezi nimi byly zastoupeny různé názorové proudy.
V tomto duchu se od roku 1997 uskutečnilo celkem již 80 kolokvií. Od minulé Valné hromady v roce 2008 jich bylo 17, promluvilo na nich více než 35 řečníků a zúčastnilo se přes 380 hostů.
Probírala se tato témata: Změny klimatu (mýty a realita); Křesťanství v Rusku po rozpadu SSSR, Výuka o náboženství na sekulárních školách, Reforma zdravotnictví, Světla a stíny husitství, Evangelikální hnutí: kořeny, vývoj a současné reflexe; Příčiny krize světového finančního systému; Feminismus – jedna z doznívajících mód západu?; Současná debata o evoluci (Fenomén nového ateismu); Národní energetická strategie; Příčiny současného extremismu; Sexualita a náboženství; Praktické dopady ratifikace Lisabonské smlouvy; Polská církev v pluralitní společnosti; Chudoba a sociální vyloučenost; Polský vztah ke středovýchodní Evropě.
V roce 2008 ČKA spolu s Českou provincií Tovaryšstva Ježíšova, Centrem Aletti a nakladatelstvím Refugium pořádala v sále kardinála Berana na Arcibiskupství pražském prezentaci nové knihy Tomáše kardinála Špidlíka a Marka Rupnika „Krása jako východisko. Nové cesty pastorální teologie“, na referát prof. Rupnika navázal svou reflexí knihy prof. Tomáš Halík.
V tomtéž roce ČKA ve spolupráci s Polským institutem v Praze a Ústavem pro studium totalitních režimů připravila diskusní setkání s názvem Kněží a státní bezpečnost – případ krakovské arcidiecéze. Vystoupili při něm P. Tadeusz Isakowicz Zaleski (autor knihy Kněží a StB) a ředitel pobočky Ústavu národní paměti v Krakově Marek Lasota (autor knihy Udání na Wojtylu).
Dále v roce 2008 ČKA a římskokatolická farnost u Matky Boží před Týnem uspořádaly 31. 3. 2008 Večer Mons. Jiřího Reinsberga u příležitosti 90. výročí od jeho narození. Po mši sv. v Týnském chrámu pokračoval program v Emauzích filmem Davida Čálka „Jak jich miluju, tak mě serou“ a osobním svěděctvím Tomáše Halíka, Jana Kofroně a Jaroslava Eliáše.
Již v roce 2007 jako reakce na časté mediální kampaně kolem duchovních, kteří za komunismu spolupracovali s komunistickým režimem, především pak ohledně jejich spolupráce se Státní bezpečností, vznikla ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek ministerstva vnitra Koordinační skupina historiků (KSH) pro zkoumání materiálů StB vůči církvím. Toto neformální seskupení historiků a archivářů se chce danou problematikou zabývat věcně, na základě solidního archivního výzkumu. Má své zázemí v České křesťanské akademii a v roce 2008 se skupina sešla 3x, aby projednala výzkumné a metodické otázky i formy prezentace tohoto citlivého tématu. V letech 2009 – 2010 došlo k utlumení této spolupráce vzhledem k dlouhodobé nestabilitě kolem Ústavu pro studium totalitních režimů. Doufejme, že s novým vedením bude možno práci koordinační skupiny oživit.
ČKA a KSH uspořádala v roce 2008 dvě akce
- panelovou diskusi na téma Křesťanky v disentu, v níž vystoupily PhDr. Marie Rút Křížková, RNDr. Kamila Bendová a Daniela Bísková
- a přednášku „Akce Palác 1“. Sledování kardinála Tomáška Státní bezpečností v letech 1962 – 1989, referát s promítáním fotografií pořízených StB přednesl historik dr. Petr Blažek.
Na podzim 2009 byla v křížové chodbě Strahovského kláštera instalována výstava o pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948 – 1960. Pod záštitou pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka, patronátem Konfederace politických vězňů ČR a za podpory Renovabis ji uspořádala společnost Pentacle Consulting, s. r. o. Na přípravě výstavy se podílel široký okruh archivářů z Archivu bezpečnostních složek a Národního archivu a řada historiků z několika odborných pracovišť (mj. Historický ústav AV ČR, Vojenský historický ústav, Česká křesťanská akademie). Česká křesťanská akademie připravila v Zimním refektáři Strahovského kláštera Setkání s pamětníky, kde vydalo své svědectví několik perzekvovaných katolických věřících – dva kněží (P. Milan Frank SDB z Prahy a Mons. Josef Valerián z Moravce), laik Leo Žídek z Ostravy a děti dvou laických martyrů (Miriam Valenová z Mnichova a Jan Zahradníček z Brna). Z jejich vyprávění znovu vystoupila v plné síle brutalita a nelidskost komunistického režimu, která těžce poznamenala jejich vlastní životy, ale stejně tak i osudy jejich rodin a zvláště dětí.
V prosinci roku 2010 se konalo Slavnostní setkání k dvacátému výročí existence ČKA s tématem Dnešní člověk a smysl života. Hlavní referát „ Lidské hledání smyslu života (Pokus o teologickou odpověď na existenciální otázky dnešního člověka)“ přednesl arcibiskup Mons. Henryk Muszyński, bývalý metropolita hnězdenský a polský primas, svou zdravici pronesl arcibiskup pražský Mons. Dominik Duka, předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml a za Ackermann-Gemeinde dr. Gerburg Thunig-Nittner a Mons. Anton Otte. V následné panelové diskusi s pamětíky počátků ČKA debatovali prof. Tomáš Halík, prof. Jan Sokol, prof. Jan Bednář, RNDr. Jiří Grygar, RNDr. Václav Peřich a Doc. PhDr. Pavel Hošek.
Pro dialog církve se světem kultury a umění nabízí ČKA od roku 1996 „Popelec umělců“, při němž se setkávají umělci a studenti v pražském studentském kostele Nejsv. Salvátora. Bohoslužbu s udílením popelce předchází hodinka hudby a slova. Bylo tomu tak i v letech 2008-2010.
Cestovní kancelář Petr Křížek ve spolupráci s Českou křesťanskou akademií připravila pro členy a příznivce ČKA duchovní cestu do Svaté země po stopách Ježíše Krista. Na podzim 2010 na 50 účastníků putovalo z Judské pouště přes Betlém a Galileu do Jeruzaléma.
Mezinárodní spolupráce
Kromě dlouhodobých partnerů (Ackermann-Gemeinde, Renovabis, Konrad-Adenauer-Stiftung) ČKA od roku 2001 intenzivně spolupracuje s Union Stiftung ze Sárska, s níž střídavě v Praze a Saarbrückenu pořádá odborná sympozia. Od minulé valné hromady proběhlo společné kolokvium v loňském roce v Praze Emauzích na téma Naše energetická bezpečnost a budoucnost.
Je třeba připomenout také některé důležité aktivity a ocenění prezidenta ČKA prof. Tomáše Halíka. V roce 2008 vystoupil na veřejném slyšení v Evropském parlamentu v Bruselu s příspěvkem Mezináboženský dialog mezi výzvou a realitou.
Téhož roku se za Českou republiku zúčastnil expertního jednání na téma Výuka faktů o náboženstvích a přesvědčeních, které se z rozhodnutí Výboru ministrů Rady Evropy konalo v jejím sídle ve Štrasburku.
V květnu 2008 ho jako jednoho ze čtyř kněží pražské arcidiecéze papež Benedikt XVI. jmenoval „prelátem Jeho Svatosti“ s právem užívat titul monsignore.
Na podzim 2008 absolvoval přednáškovou cestu po Polsku (Varšava, Katovice, Krakov) a byl hlavním řečníkem na III. Mezinárodním kongresu křesťanské kultury v Lublinu, pořádaném tamní Katolickou univerzitou Jana Pavla II.
V dubnu 2009 se v konferenčním sále hlavního sídla OSN v New Yorku uskutečnilo slavnostní uvedení knihy Tomáše Halíka Patience with God (v českém originálu Vzdáleným na blízku), vydané americkým nakladatelstvím Doubleday.
A na pozvání spolkového prezidenta Horsta Kőhlera se na podzim roku 2009 zúčastnil v Berlíně významného mezinárodního fóra Člověk a modernita, zaměřeného na téma Formy modernity – vize modernity, a pronesl jeden ze čtyř vstupních referátů.
Tomáš Halík proslovil v dubnu 2010 na X. dnech Józefa Tischera v Krakově ve velké aule Jagellonské univerzity hlavní referát na téma „Solidarita poutníků – křesťanství na nádvoří pohanů“. Poté měl v rámci krakovské „Jeskyně filozofů“ veřejnou debatu s kanadským filozofem a sociologem prof. Charlesem Taylorem.
Na slavnostní zasedání bavorské Katolické akademie v Mnichově v září 2010 převzal prezident ČKA Cenu Romana Guardiniho za vynikající zásluhy o interpretaci naší doby. Laudatio přednesl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a sám laureát měl přednášku na téma „Moc nad mocí“. V Českém centru v Mnichově bylo den nato slavnostně uvedeno německé vydání jeho knihy Geduld mit Gott (Vzdáleným na blízku).
V posledních týdnech se mu dostalo ocenění za mezináboženský a mezikulturní dialog od islámské společnosti Mozaika – Platforma dialogu a ve Varšavě čestný titul Člověk smíření od Polské rady křesťanů a Židů za dlouholeté úsilí o dialog a sblížení mezi křesťany a Židy.
Od listopadu 1989 jsme obraceli zrak ke křesťanům na Západě a snažili jsme se naučit vše, co nám 40 let unikalo. Nyní je čas podívat se také opačným směrem. Jan Pavel II. prohlásil, že pravoslavná církev představuje druhou polovinu křesťanských plic Evropy. Dialog se slovanským východem intenzivně rozvíjí Stanislav Novotný. Díky tomu je dnes možno spolupracovat zejména s křesťany z Ukrajiny, ale i Běloruska, Ruska, Bulharska či Srbska.
Výzkumná činnost ČKA
Projekt Martyrologium
V letech 2006 až 2010 proběhla I. etapa projektu Martyrologium katolické církve v českých zemích ve 20. století, který Česká křesťanská akademie zpracovává pro Českou biskupskou konferenci. Koordinátorem projektu je dr. Jan Stříbrný a finančním partnerem Renovabis.
Stanovené cíle projektu Martyrologium se v průběhu práce ukázaly být náročnější, než se dalo původně předpokládat. K jednotlivým martyrům byly k dispozici velmi rozdílné prameny, co do množství i kvality. Většina biografických údajů byla rozptýlená v různých zdrojích, navíc neúplná a v řadě případů nepřesná nebo chybná. Proto byl nutný důkladný a rozsáhlý archivní výzkum, který proběhl v síti státních archivů a v archivech jednotlivých diecézí. Podařilo se tak objevit mnoho nových dokumentů a upřesnit personální data řady martyrů. Byla zachycena také řada osobních svědectví (oral history).
Současně byly excerpovány i další informační zdroje (odborná i příležitostná literatura, články v tisku, soukromé materiály apod.). Materiály a informace k jednotlivým martyrům docházely do kanceláře projektu v ČKA také na základě výzvy v médiích. Vznikl tak dokumentární archiv čítající na 450 položek (k 31. 12. 2010).
Seznam martyrů krve katolické církve v českých zemích ve 20. století, který koordinátor projektu dr. Stříbrný průběžně zpracovával, je prakticky kompletní. Oproti původně předpokládanému počtu cca 150 těchto svědků víry se systematickým bádáním podařilo objevit řadu dalších osob, které lze zařadit do této kategorie. Seznam nyní obsahuje 234 jmen kněží, řeholníků a laiků všech národností žijících ve 20. století v českých zemích (Češi, Němci, Poláci, v jednotlivých případech Slováci, Rakušané a Židé).
Základní zařazení martyrů je do tří období – Okupace a druhá světová válka (1938-1945) – 161 osob; Poválečné období – odsun Němců (1945-1946) – 9 osob; Komunistická totalita (1948-1989) – 64 osob. Uvnitř těchto období jsou diecézní kněží členěni podle (arci)diecézí, řeholníci podle řádů a kongregací, a poté vždy následují laici. Navíc je evidováno ještě 28 osob, jejichž martyrium je nejasné nebo (zatím) nedoložené.
Dosud se podařilo autorsky zajistit zpracování medailonů u cca 150 osob. Do kanceláře projektu bylo zatím dodáno 82 zpracovaných medailonů (k 31. 12. 2010). Další přislíbené jsou v různém stupni rozpracování. Přitom se kolem projektu podařilo vytvořit kvalitní autorský tým, jak pro českou církevní provincii (18 autorů), tak pro moravskou církevní provincii (11 autorů).
Shromážděná dokumentace projektu Martyrologium byla průběžně využívána různými formami. Připomenul bych zejména knihu Collegia Carolina Handbuch der Religions- und Kirchengeschichte der böhmischen Länder und Tschechiens im 20. Jahrhundert, vydanou v Mnichově v roce 2009, kam Jan Stříbrný přispěl rozsáhlou studií Církve a náboženství v Protektorátu Čechy a Morava (Kirchen und Religion im „Protektorat Böhmen und Mähren“). Druhým příkladem byla výstava Pronásledování římskokatolické cíkve v Československu (1948-1960), kterou pod záštitou kardinála Miloslava Vlka s řadou dalších partnerů připravil Archiv bezpečnostních složek. Zde zpracoval Jan Stříbrný panel „Martyrové”, včetně kompletního přehledu svědků krve z komunistické éry (65 osob). V říjnu - listopadu 2009 byla instalována v klášteře premonstrátů na Strahově, poté do léta 2010 jako putovní výstava prošla převážně biskupskými městy (Plzeň, České Budějovice, Brno, Olomouc). Současně v rámci doprovodného programu zorganizoval setkání pamětníků a svědků, které se konalo ve strahovském klášteře v říjnu 2009.
V letošním roce proběhne II., závěrečná etapa projektu.
Systematická výzkumná práce v archivech byla uzavřena a veškeré úsilí koordinátora a autorského týmu se zaměří na zpracování zbývajících medailonů, přičemž je třeba napsat nebo zredigovat cca 150 hesel. Souběžně bude vytvářena elektronická databáze martyrů. Koordinátora projektu kromě autorství řady hesel čeká především náročná práce při sjednocení formální struktury jednotlivých medailonů a při jejich kompletní faktografické revizi (ověřování, doplňování a zpřesňování ůdajů).
Základním výstupem projektu bude v roce 2012 publikace Martyrologium katolické církve v českých zemích ve 20. století.
Poradní, expertní a konzultační činnost pro církve
Na Českou křesťanskou akademii se obracejí jednotliví biskupové i Česká biskupská konference, některé řády apod. se žádostmi o odborné prozkoumání, zpracování a posouzení nejrůznějších církevních i společenských témat. V tomto duchu plní akademie i jistou servisní funkci. Někteří ze členů ČKA se účastní práce různých poradních a konzultačních církevních grémií.
Ediční činnost
ČKA vydala v minulosti (v letech 1990 – 1999) ve svém malém vydavatelství téměř 50 publikací. Šlo převážně o teologickou a filozofickou literaturu domácích i zahraničních autorů
a o sborníky z konferencí pořádaných akademií. Vydavatelská činnost je od roku 2000 pouze příležitostná.
Nyní se ČKA ve své ediční činnosti soustřeďuje na vydávání svých časopisů - Revue církevního práva (3-4x ročně), která patří k respektovaných právním časopisům a získala i mezinárodní ocenění; a pro základní informaci svých členům 2x ročně Zpravodaj ČKA.
Stěžejním periodikem zůstává revue Universum, při jehož vydávání došlo v uplynulých třech letech k zásadní změně. Česká křesťanská akademie se po zralé úvaze rozhodla vydávat Universum samostatně, tedy bez spolupráce nakladatelství Portál. Některé úkony, které byly dříve bez většího nakladatelství nemyslitelné, jako je příprava grafických podkladů pro tiskárnu, či distribuce, nyní díky moderním technologiím odpadají a ČKA může fungovat zcela nezávisle. Podařilo se také získat zpět pro práci redaktora pana Josefa Beránka, který je zárukou kvalitního fungování. UNIVERSUM se v minulých třech letech věnovalo nadále přírodovědným a společenskovědním tématům, která se nějakým způsobem dotýkala celospolečenské diskuse. Příkladem může být problematika ukončení aktivní léčby, kdy se text Marka O. Váchy setkal s velkým ohlasem. Běžně totiž toto jistě pro mnohé "odborné" téma diskuse mine a soustředí se na zákaz či povolení euthanasiea dostatek či nedostatek hospiců.
K jiným podobným tématům, které Universum průběžně sleduje, patří problematika životního prostředí v jeho sociálně ekologické dimenzi a problematika evoluce.
Časopis se cíleně věnuje rovněž problematice evropské integrace bez falešných iluzí. Přiznejme si, že má-li projekt společné Evropy uspět, musejí si jej osvojit především křesťané, vždyť mnohé jiné názorové skupiny jen těžko hledají dlouhodobá nosná zdůvodnění - pomineme-li "strašení" úpadkem vlivu Evropy a její bezpečnostní situace.V neposlední řadě pak Universum sleduje trendy v katolickém a křesťanském prostředí.
Zaměřuje se na vztah umění a křesťanství, na poznání mimořádných, byť často pozapomenutých osobností, a na připomínání pozitivního příkladu aktivních jednotlivců (v občasné rubrice Lidé mění svět).
Postupně se ukazuje, že nosná témata pocházejí spíše ze společenskovědní oblasti, proto byla rubrika Přírodní vědy nahrazena obecnější rubrikou Trendy. Důvodem není pohodlnost redakce, ale nesmírná náročnost pokud chceme přiblížit moderní vědecké poznatky konkrétním a přitom neideologizujícím křesťanským přesahem. K tématům genetiky, mikrobiologie, vzniku života (obecně i individuálně) se dá jistě říci mnohé, ale přinést impulsy pro zamyšlení z křesťanského pohledu není vůbec triviální.
Z uvedeného je zřejmé, že naše revue by nemohla existovat bez provázanosti s přednáškovou činností akademie a osobními zájmy členů - čtenářů, proto bychom jim chtěli i touto cestou poděkovat. Zároveň UNIVERSUM svým významem a rozsahem čtenářské obce překračuje roli jakéhosi interního tisku ČKA a je vedle Salve a Kontextů asi jediným významným křesťansky intelektuálně laděným periodikem – přitom ovšem se zřetelně vyšším nákladem než oba zmíněné tituly.
Revue Universum stále vychází ve slušném nákladu 3500 ks, což je na tiskovinu tak úzce profilovanou velice příznivé. Ohlasy na články v Universu publikované jsou pozitivní. Redakční rada Universa se schází 4x ročně a je v ní zastoupeno mnoho kvalitních odborníků.
Je zároveň nutno poděkovat našim věrným partnerům z Ackermann-Gemeinde, díky jejichž velkorysé podpoře může tento časopis nyní vycházet v tak elegantní podobě.
Zprostředkování stipendií
Ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung a německou Katolickou akademickou službou pro cizince (KAAD) zprostředkovává ČKA stipendia pro křesťanské studenty na zahraničních, především německých univerzitách. Díky iniciativě Dr. Petra Blažka se od roku 2008 vzdy jednou do roka koná setkání bývalých stipedistů KAAD, vloni se tedy setkali potřetí.
Výhled do budoucna
V době, kdy euroamerická civilizace, stejně jako ostatní svět, prochází stále rychlejší proměnou, měla by se ČKA zaměřovat mnohem více na jevy, které tuto proměnu doprovázejí a zamýšlet se nad důsledky, jež z této proměny plynou, a to ve všech ohledech. Měli bychom sloužit především zájmům naší civilizace a lidem žijícím na území ČR či v Evropě. Zároveň bychom měli usilovat o pochopení neeuroamerických civilizačních okruhů, a to zejména ve vztahu k civilizaci vlastní. Zdá se, že nastala doba, kdy je třeba věnovat zvláštní pozornost křesťanům ve světě, zvláště tam, kde jsou pronásledováni, tedy poznávat a zkoumat jejich situaci a dokázat se postavit i na jejich obranu.
Poznámka na okraj: Česká křesťanská akademie se v uplynulých letech rozloučila s několika významnými členy, v roce 2008 nás opustili MUDr. Jan Pur, dlouholetý předseda MS Liberec; a Doc. Dr. Josef Reischig, zakladatel a dlouholetý předseda MS v Plzni; v roce 2009 to byl Doc. Dr. Jiří Kropáček, dlouholetý ředitel Uměnovědné sekce a tento týden ing. Jana Mindlová, „dobrá duše“ Společnosti pro církevní právo a právní sekce. Z významných přátel a příznivců ČKA, kteří zemřeli v roce 2008, vzpomeňme Prof. Jana Hellera, ing. Ivana Dejmala, ing. Viktora Dobala a Mons. Václava Dvořáka. V roce 2009 odešel Václav Vaško a v minulém roce 2010 to byli, Mons. Josef Veselý, kardinál Tomáš Špidlík, Mons. Jaroslav Škarvada a prof. Miklós Tomka z Budapešti.
