Česká křesťanská akademie: Vaše dotazy

Vaše dotazy

Zde je místo na Vaše dotazy, náměty a připomínky.

DOTAZ 10. 3. 2012

Vážení přátelé,
epizodní role naší současnosti ve hře millenií lidského rodu na našem kontinentu bývá nadepisována jako bolestně se rodící evropská integrace a hospodářská krize. Publikuje se politické, zákonodárné a ekonomické sbližování národů Evropy. K úvaze se nabízí zejména to, zda v zárodku nebylo opominuto sdílení duchovního a intelektuálního bohatství jako sjednocujícího základu všech dalších integračních snah. Na půdě ČKA si dovolím dotaz, jakou úlohu v tomto dění může sehrát hluboká křesťanská tradice a její kontinuum? Je správný můj subjektivní dojem, že tato tradice překračuje jakékoli teritoriální principy a mohla by tvořit jeden z páteřních principů lidského bratrství a úcty, úhelný kámen, který založí "dobrou stavbu"? Lze se toho nadít v ekumenickém duchu? Dovoluji si poděkovat za kvalifikovanou reflexi subjektivní úvahy.
Markéta Kopecká

ODPOVĚĎ 21. 3. 2012

Vážená paní Kopecká,

naprosto s Vámi souhlasím. Hlubší integraci Evropy pokládám za naprosto nezbytný předpoklad toho, aby evropské národy obstály v sílící konkurenci zejména asijských zemí; tuto integraci považuji za prioritní "národní zájem" evropských zemí včetně naší republiky. Na staveništi spojené Evropy zbývá však spoustu práce - kdyby onen "společný dům" stál pouze na integraci ekomické a administrativní (a to opravdu hrozí), byl by značně nehostinný. Naštěstí jsou v rámci EU také mnohé formy kulturní spolupráce, snahy o vytvoření společného evropského univerzitního prostoru a velkorysé vzdělávací projekty (zejména Erasmus, na němž se podílí i spousty našich studentů a učitelů). Samozřejmě, že to nestačí - a souhlasím s vámi, že je zde ohromné pole působnosti křesťanů. Mnohé aktivity už probíhají - sám jsem se účastnil řady akcí v sídle EU, v Evropském parlamentu a Evropské komisi, organizovaných COMECE (radou evropských biskupských konferencí, která má zastoupení v centru EU v Bruselu), bruselskou kanceláří KEEK (analogické instituce evangelických církví) a inciativ jezuitského a dominikánského řádu při Evropském parlamentu a Radě Evropy, 2 roky jsem pracoval v tzv. Radě moudrých, vytvořené z iniciativy COMECE (která vytvořila dokument k 50. výročí Římské smlouvy) a snažil jsem se tam všude také reprezentovat naši Českou křesťanskou akademii a ukázat, že čeští křesťané nejsou (alespoň ne všichni) "eurofóbní". Na toto téma pravidelně vedu rozhovory s předními politickými i církevními představiteli v různých evropských zemích (v tomto týdnu např. s polským prezidentem Komorowskim, kardinály Nyczem, Rylkem, Kowalczykem, arcibiskupy Muszynskym, Megliorem etc.) V řadě svých článků, knih (zejména Vzýván i nevzýván) a desítkách přednášek po celé Evropě se snažím, pokud mi síly stačí, alespoň skrovnou měrou přispět k tomu, co máte patrně svým dotazem na mysli. Je třeba vytvářet politickou filozofii a spiritualitu sjednocené Evropy, která by odmítla dvě krajní nebezpečí - náboženský i nacionální fundamentalismus (nereálnou romatickou nostalgii po středověké "křesťanské Evropě") a na druhé straně radikálně sekulární projekt, totálně vytěsňující náboženství (zejména křesťanství) z veřejného prostoru. Snažím se promýšlet a na mezinárodním fóru obhajovat model kompatibility "sebekritického křesťanství" a "sebekritického sekulárního humanismu", jak o tom hovořili kardinál Ratzinger a Jürgen Habermas kdysi při slavném dialogu Mnichově. Jsem přesvědčen, že tento "duchovní tmel" je pro stavbu budoucí Evropy naprosto nezbytný a že právě současné problémy Evropy jsou naléhavou výzvou pro důkladnou intelektuální práci na tomto poli. Proto radikálně odmítám pokusy od spoluodpovědnosti a nezbytné práce na prohlubování procesu evropské integrace "po anglicku" zbaběle a vypočítavě zmizet. Avšak úlohou křestanů je skutečně nejen upozorňovat na nebezpečí zanedbání péče o duchovní stránku totoho procesu, nýbrž přinášet nosné myšlenky, inspirace a konkrétní projekty.

Tomáš Halík, president ČKA

OHLAS NA Dny Josefa Zvěřiny v Opavě (23.-24. 10. 2010)
Vážení přátelé,

s výjimkou pátečního oficiálního zahájení a následujícího úvodního výkladu posluchače doktorského oboru Historie se zaměřením na české a československé dějiny na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě PhDr. Davida Pindura k církevně právnímu vývoji českého Slezska do konce 20. století, které jsem nestihl vinou nezbytné účasti na posledním dnu veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus v Brně, jsem měl vzácnou příležitost absolvovat celý další program letošních Dnů Josefa Zvěřiny. Poděkování na adresu Slezské univerzity, jehož se z Vašich úst naší instituci při závěrečném shrnutí průběhu inspirujícího setkání dostalo, mě proto samozřejmě velmi potěšilo. Nicméně, a to je hlavní důvod, proč Vám tyto řádky adresuji, slova díků patří především Vám, hlavním organizátorům. Opavská místní skupina České kresťanské akademie připravila pro účastníky jí pořádaných přednášek (některé proběhly na půdě Slezské univerzity) už nejeden zážitek; Dny Josefa Zvěřiny byly pochopitelně až dosud tím největším. Chci Vás ujistit, že tak jako se Slezská univerzita snažila své spoluorganizátorské role zhostit před jejich konáním (tisková zpráva pro agentury, tištěná a elektronická média, článek v regionálním tisku, výlep plakátů apod.), bude o to usilovat i při doznívání Dnů (zpravodajství v univerzitních novinách, případný rozhovor s Ing. Bittnerem, bude-li mu nakloněn, atd.).

Dovolte mi, prosím, abych všem, kdo se o 17. Dny zasloužili, vyjádřil svou úctu a uznání. Bylo mi potěšením být jim přítomen, mnoho jsem si z nich odnesl a věřím, že se v Opavě či jinde ve Slezsku nekonaly naposledy. Ale ať už je samozřejmě budete pořádat kdekoliv, ujišťuji Vás, že jste si pro ně Slezskou univerzitu získali. Rád tedy přidávám podnět pro jejich program v příštích letech. Na katedře společenských věd karvinské Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity působí absolvent Katolické univerzity v Lublinu ThLic. Cezary Andrzej Mizia, Dr., který se ve své doktorské práci obhájené v roce 2002 věnoval právě Josefu Zvěřinovi (na jejím základě později vydaná monografie nese název Význam Agapé pro pronásledovanou církev podle Josefa Zvěřiny). Mizia se věnuje rovněž problematice člověka chovajícího se a jednajícího jako homo-oeconomicus s akcentem na potřebu rozšíření obzoru ekonomie o poznatky ze sociologie, psychologie a kulturní antropologie…

S ještě jedním poděkováním a přátelským pozdravem

Ivan Augustin, mluvčí Slezské univerzity, šéfredaktor Novin Slezské univerzity

OHLAS NA Dny Josefa Zvěřiny v Opavě (23.-24. 10. 2010)
Milí přátelé,
nestačil jsem vyjádřit své poděkování osobně na místě, proto tak číním alespoň tímto způsobem. Děkuji vám za přípravu i klidný, poučný a povzbuzující průběh Dnů Josefa Zvěřiny v Opavě. Vím, že není všechno v naší církvi ani společenstvích, tak jak by mohlo a mělo být. Ale věřím, že nás i mnohé z myšlenek, které zazněly podnítí, abychom hledali tu pracnější cestu života v duchu evangelia uprostřed neideálních podmínek a okolností života. Chybám se nikdy nevyhneme, ale eliminovat je musíme. S přáním dalších dobrých přednášek a setkání.
P. Josef Nuzík z Olomouce

DOTAZ 24. 2. 2009:

Prosím o objasnění vztahu křesťanství a jógy, či hinduismu. Stále více se setkávám u našich kněžích s názorem, že jóga je od ďábla a hinduističtí bohové jsou démoničtí. Jsem katechetka a tyto názory mě velice překvapily. Prosím, poraďte mi. Mé poznání bylo doposud jiné a ani na teologické fakultě jsem se s tímto názorem nesetkala. Srdečně vás zdravím a spoléhám na vás. Jsem také členkou křesťanské akademie. Hedvika Říhová

ODPOVĚĎ 9. 3. 2009:

Vážená paní,

názor, že "jóga je od ďábla a hinduističtí bohové jsou démoničtí" je projevem neinformovanosti, nevzdělanosti, kulturních a náboženských předsudků, v této podobě by z úst katolického duchovního neměl zaznít. (Někteří katoličtí duchovní , zejména tkzv. "charismatického" směru bohužel nekriticky přejímají nekatolické postoje protestantských fundamentalistických "letničních" sekt, které jsou známé svým nepřátelstvím k mimokřesťanským spiritualitám. Tyto nekatolické směry se drží augustinovského radikalismu: Co není (výslovně) od Krista, je od ďábla, "i dobré skutky pohanů jsou kroky mimo Cestu" atd., zatímco katolický pohled není tak černobílý a opírá se o tomistický realismus, který uznává ještě sféru "přirozených hodnot", které samy o sobě nejsou dobré ani zlé, nýbrž se takovými stávají podle úmyslu a cíle, s nímž a k čemu jsou užívány.)

Pro katolíka o vznešených duchovních tradicích Indie včetně jogy platí to, co říká konstituce Nostra Aetate II. Vatikánského koncilu, kterým církev uznala přítomnost a působení Ducha sv. a mnoha jeho darů (včetně daru svatosti) i v těchto tradicích, aniž by je ovšem se vším všudy nekriticky přijímala či stavěla zcela na roveň křesťanské víře.

Druhá otázka ovšem je, nakolik jsou tyto prvky východních náboženství aplikovatelné a vhodné pro západního člověka a západního křesťana. Z mé vlastní rozsáhlé pastorační praxe mohu zodpovědně říci:

a) pro mnohé "hledající" je setkání s jogou apod. "praeparatio evangelica", prvním stupněm zájmu o duchovní hodnoty, který pak mnoho těchto lidí přivedl ke křesťanství, když zjistili, jak je důsledné praktikování indické spirituality obtížně slučitelné se západní mentalitou. Duchovní pak má navázat na to dobré, co se člověk v těch kruzích naučil (např. sebekázeň, askeze, pravidelný čas pro meditaci, ovládání v sexuální oblasti aj.) a ukázat mu poklady křesťanské mystiky.

b) pokud člověk praktikuje např. cviky hathajogy apod. bez kontextu s indickou náboženskostí jako pomůcku k harmonizaci těla, relaxaci apod., není na místě to jakkoliv démonizovat - to samo o sobě může být užitečné.

c) je ovšem třeba se mít na pozoru před tím, že někteří učitelé jógy vystupují jako samozvaní "guruové" a bez potřebné kvalifikace a zodpovědnosti své cvičence a žáky manipulují, vážou na sebe a hlásají jim směsky gnostických náboženství (mnohdy navíc nepochopených) - to je opravdu duchovně škodlivé a s křesťanstvím neslučitelné.

Proto platí Pavlovo: Všechno zkoumejte, co je dobré, toho se držte. Je třeba rozlišovat: jsou tam dobré hodnoty, mohou tam být i úskalí. Katolík, a zejména kněz, by se o druhých náboženstvích neměl vyjadřovat bez důkladných znalostí, jinak se může snadno zkompromitovat jeho křesťanská pozice. Tedy radím: Nedémonizovat ty druhé, nýbrž tento zájem o východní spiritualitu vnímat především jako výzvu pozitivně hledat a rozvíjet poklady vlastní křesťanské spirituality.

S pozdravem
mons. Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D., prezident ČKA

DOTAZ 3. 2. 2009
Dobrý večer, je možné přijít občas si poslechnout přednášku bez přihlášení?
Děkuji Eibichová

ODPOVĚĎ 4. 2. 2009
Dobrý den, je to možné kdykoliv. Přednášky jsou volně přístupné veřejnosti. Díky za Váš zájem.
Ilona Trnková

DOTAZ 26. 11 .2008
Dobrý den. Před nedávnem jsem poslouchala v rozhlase pořad o Růženě Vackové,kde se mimo jiné četly úryvky z dopisů z vězení,která vyšly pod tytulem "Ticho s ozvěnami". Měla bych o tento svazek velký zájem. Velice mě zaujaly některé myšlenky.Nemohli by jste mi poradit kde jej získat? Eventuálně poslat na dobírku? Předem děkuji za odpověď. Šmídová

ODPOVĚĎ 30. 11. 2008

Dobrý den,
mezi desítkami hrůz, které každodenně potkáváme v médiích a často i kolem sebe, mě dnes ohromila zpráva, že v turecku dva idioti (otec s dědem) zaživa pohřbili 16ti letou dívku kvůli tomu, že se bavila s chlapci. A napadlo mě: kde byl v tu dobu Bůh, když dotyčná v hrůze dýchala a polykala hlínu? Je Bůh, s přihlédnutím ke světu, který stvořil, gauner či diletant?
Děkuji za vysvětlení, Příhoda.

ODPOVĚĎ 8. 2. 2010

Dobrý den,
Bůh - jako ve všech případech, kdy lidé zneužívají dar svobody k ubližování druhým a dokonce k zabíjení, kdy ignorují Boží přikázání a ještě by chtěli svou zodpovědnost alibisticky hodit na Boha - tam byl v přikázání Nezabiješ. Bůh není gauner ani diletant, nýbrž Stvořitel, který si natolik cení daru svobody, že jej dal lidem i se všemi riziky, že jej zneužijí - a dal nám jej a spolu se svými přikázáními a s tím, že se budeme se muset před Ním zodpovídat za to, jak s tímto darem nakládáme. Správná otázka zní: Kde byl a kde je člověk, když se pošlapává Boží Zákon? Jak to vypadá s lidstvem, když ignoruje Boha a jeho přikázání, anebo když si z víry dělá ospravedlnění zločinů? Bůh, který by nás vodil jako loutky na špagátu, nebo který by vystupoval jako "osud", je výplod pohanské fantazie; Bůh, o němž mluví Bible a v něhož my křesťané (i Židé) věříme, nám zjevil svou vůli a vybavil nás rozumem, svobodou a svědomím. Volíme-li či připouštíme-li zlo, nevymlouvejme se na Něj.

Dobrý den, knížku Vám můžeme zaslat na dobírku, máme na skladě vícero titulů
z produkce ČKA (viz rubrika Publikace), sdělte nám svou korespondenční adresu.

S pozdravem Ilona Trnková