7.12.2012 - Mgr. Daniel Křížek, Ph.D.: "Současná islámská mystika"

V úterý 7.února 2012" si přišli zájemci poslechnout přednášku "Současná islámská mystika".
Mgr. Daniel Křížek, Ph.D.",(FF ZČU v Plzni) výklad o islámské mystice a především o jedné z taríq - naqšbadíja haqqánija - doplnil promítáním ilustračních snímků a fotografií a krátkým videem s rituály (duchovní cvičení hadra).

Už od počátku islámu se mnozí muslimové

nespokojili se základními povinnostmi (modlitba, půst v rammadánu atd.) a věnovali se askezi a hlubokému prožívání víry. Tito mystici (zvaní „súfí“, podle oděvu z vlněné látky, arabsky „suf“) prožívali extatické stavy, skrze které postupovali až k „vyvanutí osobnosti“ a sjednocení s Bohem. Často se dostávali do konfliktu s pravověrnými muslimy – třeba Mansúr al-Halládž byl popraven za rouhání, když v extázi řekl: „Já jsem Pravda.“ Nejznámější osobností islámské mystiky je básník Džaláluddín Rúmí, zakladatel jedné z odnoží muslimských mystiků. Tyto taríqy (doslova „cesty“, tedy duchovní cesty nebo řády) vznikaly od 12. století; ve 14. století vznikla jedna z hlavních taríq, naqšbadíja, jejíž jednu odnož (naqšbadíja haqqánija) zkoumal přednášející, Daniel Křížek z katedry blízkovýchodních studií na Západočeské univerzitě.
Základem súfijské mystiky jsou duchovní cvičení. Nejjednodušším je dhikr[zikr] – opakování Božího jména nebo nějaké pasáže z Koránu. Dhikr může být soukromou modlitbou nebo společným rituálem a jméno se může opakovat nahlas nebo v duchu. Druhým nejčastějším cvičením je hadra, při které je dhikr doplněný o určitá gesta. Jednotlivé taríqy se liší v pohledu na důležitost základních muslimských modliteb, naqšbadíja jako jedna z pravověrnějších škol je předepisuje jako základ pro další duchovní růst.
Hlavou každé taríqy je šajch, „pán“. Šajch musí být walí, „blízký Bohu“ (nejvyšší stupeň súfijské mystické cesty), a proto mu jsou připisovány nadpřirozené schopnosti jako rozmlouvání s Bohem, proroky a jinými walíi, působení na dálku skrze přístup do dimenze mimo čas a prostor. Ostatní súfíjové jsou šajchům naprosto oddaní. Největším dobrem pro súfíje je „baraka“, požehnání od walího, udělované různými způsoby (třeba skrze drobnou práci zadanou šajchem).
Současným šajchem skupiny zvané naqšbadíja haqqánija je Názim al-Haqqání, který rozhodl o orientaci své části řádu na misii západ. Jejich sídlo je na Kypru, ale mají odnože i ve Španělsku, Anglii a několika dalších západních zemích; z Blízkého východu už Haqqáního učedníci odešli. Celkem jde o několik tisíc až desítek tisíc lidí.

Zpracoval : Pavel Veselovský