Česká křesťanská akademie

Cenu J.A.Komenského pro rok 2020 obdrží Tomáš Halík

Přednášku k poctě J.A. Komenského pronese paní Mpho Tuto van Furth.

Naarden, 7. února 2020 –  Podle dnešního oznámení poroty obdrží Tomáš Halík, filozof a teolog, profesor sociologie na Karlově univerzitě v Praze dne 28. března Cenu J. A. Komenského pro rok 2020. Porota vidí jednasedmdesátiletého Halíka jako jednoho z nejvlivnějších duchovních a nezávislých myslitelů této doby, který slovem a činem naplňuje Komenského myšlenkové dědictví v moderním a podnětném duchu. V roce 2019 získala tuto cenu ředitelka Nadace pro studenty-uprchlíky (Stichting voor Vluchteling-Studenten UAF) Nizozemka s iránskými kořeny Mardjan Seighali. Po předání ceny pronese paní Mpho Tutu van Furth výroční Přednášku k poctě J.A. Komenského s názvem “Preacher, Teacher and Public Speaker”.
Vstupenky do kostela Grote Kerk v Naardenu, kde se předávání ceny a přednáška konají, jsou k dostání prostřednictvím www.comeniusmuseum.nl

Tomáš Halík převezme Cenu J.A. Komenského pro rok 2020 v sobotu 28. března v kostele Grote Kerk v Naardenu. Předseda poroty prof. Dr. Douwe D. Breimer píše: “V letošním roce si připomínáme, že před 350 lety zemřel Jan Amos Komenský. Byl svým původem Čech, a proto nás velmi těší, že jiný Čech, profesor Tomáš Halík z Prahy, obdrží letošní Cenu J.A. Komenského. Je to vynikající vědec a duchovní, který získal světové uznání svým výjimečným životem v různých politických režimech a hlavně svými knihami, které vyšly v mnoha jazycích. Vystupuje do dnešních dnů zcela nezávislým a kritickým způsobem proti bezpráví a omezování svobody a je neochvějným zastáncem solidarity mezi národy světa.”

O Ceně Jana Amose Komenského

Cena J.A. Komenského (niz. Comeniusprijs), kterou tvoří pohár z českého křišťálu a diplom, je udělována letos podeváté. Předcházejícími laureáty byli Robert Dijkgraaf (2012), Paul Schnabel (2013), Louise Fresco (2014), Geert Mak (2015), Herman Van Rompuy (2016), Jonathan Israel (2017), Herman Tjeenk Willink (2018) a Mardjan Seighali (2019). Je to nizozemské ocenění, které se uděluje každoročně během Dne J.A. Komenského (niz. Comeniusdag) v Naardenu. Cena má za cíl poctít osobnost, která se v duchu Komenského myšlení a činnosti výrazným způsobem angažuje ve prospěch výchovy, vzdělání, vědy a kultury při rozvoji mezinárodního společenství.


Předání ceny a přednáška paní Mpho Tutu van Furth

Po předání ceny 28. března přednese paní Mpho Tutu van Furth každoroční Přednášku k poctě J.A. Komenského. Mpho Tutu van Furth se narodila v Jižní Africe, studovala v USA, byla farářkou v Alexandrii (stát Virginia) a v současné době žije v Amsterodamu. Angažuje se v mezinárodním měřítku za ženská práva a za vzdělání pro dívky a mladé ženy.

Kostel Grote Kerk je pro zájemce o slavnostní ceremoniál a přednášku otevřen od 13.30. Vstupenky v ceně 7,50 euro jsou k dostání na webových stránkách Muzea Komenského www.comeniusmuseum.nl.

U příležitosti Dne J.A. Komenského se v sobotu 28. března ve 20. 30 koná v kostele Grote Kerk koncert Hodonínského symfonického orchestru a Smíšeného pěveckého sboru. Vstup volný.

Informace o Tomáši Halíkovi

Tomáš Halík (Praha, 1. června 1948), filozof, teolog a římsko-katolický kněz, je profesorem sociologie na Karlově univerzitě v Praze. Je světově známý jako jeden z nejvlivnějších duchovních myslitelů současnosti. Halík konvertoval ke katolické víře v osmnácti letech pod vlivem textů Gilberta Keith Chestertona a Grahama Greena. Studoval sociologii a filozofii na Karlově univerzitě v Praze. Jedním z jeho učitelů byl Jan Patočka. Vpád ruských vojsk do Československa v srpnu 1968, kterým bylo ukončeno Pražské jaro, přišel pro Halíka zcela nečekaně. Po své promoční řeči v roce 1972, která se nelíbila režimu, nesměl působit na univerzitě. Do roku 1990 pracoval v různých povoláních, nejdéle jako psychoterapeut alkoholiků a narkomanů. Teologii vystudoval tajně v Praze a po r. 1989 postgraduálně v Římě. V říjnu r. 1978 byl v tajnosti vysvěcen na kněze ve východoněmeckém Erfurtu, o čemž nemohl informovat ani svou matku. Byl aktivní v ilegálních strukturách katolické církve (v „podzemní církvi“) a postupem doby se stal blízkým spolupracovníkem kardinála Františka Tomáška. Po Sametové revoluci v roce 1989 byla obnovena demokracie. Halík byl přítelem Václava Havla a stal se jeho externím poradcem. Za papeže Jana Pavla II. byl konzultorem papežské Rady pro dialog s nevěřícími. V roce 1997 byl jmenován profesorem sociologie na Karlově univerzitě. Napsal desítky knih. V nich se zabývá tématy, jako jsou rasismus, politická a náboženská intolerance, proces sekularizace a evropské sjednocení a integrace. Za svou publikační činnost získal několik ocenění, jedno z nich byla Templetonova cena v roce 2014, která je považována za Nobelovu cenu pro duchovní vědy. Tuto cenu obdržel v roce 2013 také biskup Desmond Tutu. V roce 2016 byl Halíkovi udělen čestný doktorát na Oxfordské univerzitě. V pražské Akademické farnosti a v rámci konference Forum 2000 pořádá setkání rovněž se zástupci ostatních náboženství, např. s Židy, muslimy a budhisty. Jeho nezávislé a společensky kritické názory na různá témata, mezi jinými na migraci, jsou přijímány s chválou ale i kritikou. V nizozemštině vyšlo v minulých letech několik Havlíkových knih a v létě tohoto roku vyjde překlad jeho autobiografie „To že byl život?: z „podzemní církve“ do labyrintu svobody“, která už vyšla v angličtině pod názvem “From the Underground Church to Freedom.“