Česká křesťanská akademie

UNIVERSUM 3 / 2008 - obsah


vyšlo 22. 10. 2008




Vážený čtenáři,

nechci Tě omezovat ve volbě, nad čím z bohaté obsahové nabídky tohoto čísla se budeš hlouběji zamýšlet, ale dovolím si sám zauvažovat nad vzájemným vztahem dvou zdánlivě velmi rozporných témat, která se zde objevují. Na jedné straně otázky spojené s terorizmem, tj. jevem, jenž vrcholným způsobem vnáší chaos  a destrukci do lidské společnosti, na druhé straně myšlenkový svět teologa a teoretického fyzika prof. M. Hellera, poukazující na krásu a harmonii matematického popisu celého světa božího stvoření. Korunou tohoto světa, nejdokonaleji organizovanou hmotou, je bezesporu lidský mozek, a právě v něm se někdy rodí i myšlenky krutě destruktivního,  mnohdy možno přímo říci šíleného terorizmu. Je to zjevný paradox, ale zároveň snad i krystalicky čistá demonstrace skutečnosti, že vždy, kdy se cítíme silní, dobří a stabilní, stojíme zpravidla blizoučko hrany tragického zvratu. Samo Písmo nás upozorňuje, že stojíme-li, jsme blízko pádu, B. Pascal říká, že kdo chce býti andělem, snadno se stane ďáblem, organismus vysoce trénovaného a otužilého sportovce bývá velice citlivý na úrazy nebo infekce a jistě bychom mohli pokračovat mnoha 
podobnými příklady. Nejsou to výjimky, ale spíše zákonitosti vyplývající ze skutečnosti, že člověk byl stvořen svým způsobem rozporně, jako bytost představující vrchol všeho stvoření a určená ke vzájemnému sdílení se svým Stvořitelem, tzn. jako bytost přesahující své reálné možnosti, neboť 
sdílet se je možno pouze mezi alespoň kvalitativně souměřitelnými subjekty, což jistě není případ vztahu tvora a Stvořitele.  Boží láska, sama prvotně toužící sdílet se, takto člověka vytvořila a vystavila ho tím riziku tragických pádů, o čemž nás nádherným literárním způsobem informuje 
biblická zpráva o prvotním hříchu.  Boží láska však zásadní rozpor mezi posláním a možnostmi člověka dokonale řeší tak, že do lidského rizika sama vstupuje svým Vtělením a naplňuje ho nakonec až přijetím kříže. Tím uschopňuje a vyzývá i nás k přijetí rizika, např. rizika nemoci, jsme-li zdraví, rizika katastrof, jsme-li bezpeční, rizika otroctví, jsme-li svobodní, rizika nouze, jsme-li sytí a bohatí, rizika smrti, žijeme-li. Možno tuto výzvu neslyšet, uvědomíme-li si, že Bůh sám byl první, kdo ji přijal?   
                                  
Jan Bednář

Letem světem
S Danielem Hermanem o česko-německém vyrovnání (Josef Beránek)
Zapomněla EU na své kořeny? (Josef Beránek)
VIII. konference Evropské společnosti pro studium náboženství (Josef Stuchlý)
Investiční průkopník John Templeton podporoval duchovní iniciativy (Josh Friedman)

Anketa
Jste pro nebo proti podpisu Lisabonské smlouvy a proč? (Václav Malý, Stanislav Přibyl)

Rozhovor
Rozhodnout se pro pozornost (s Laurencem Freemanem hovořil Vladimír Volráb)

Téma
Boj proti terorismu ve světle učení o spravedlivé válce (Tomáš Holub)
Pět principů pohledu Ruska na světový řád (Paul Reynolds)

Člověk a společnost
Městská posttradiční religiozita (Paula Fassatiová)
Křesťanský životní styl (Vladimír Smékal)
Naděje pro člověka ohrožovaného krizí kultury (Lubomír Mlčoch)
Co usměrní většinu? (Walter Rzepka)

Přírodní vědy
O teologii a matematice s Michalem Hellerem (Pavel Gábor)

Historie
Pražské arcibiskupství a církev v kontextu doby (Zdeňka Hledíková)

Portrét
Lékař i jáhen Jan Pur (Antonín Schauer)

Kultura
Cannes a Karlovy Vary, film jako poznávání cizího (Lukáš Jirsa)

Recenze

Zápisník Petra Koláře