vyšlo 28. 5. 2008
Vážený čtenáři,
toto číslo Universa Ti opět nabízí řadu příležitostí k zamyšlení, avšak na jednu z nich, kterou možno považovat za obzvláště zajímavou a ze současného pohledu závažnou, bychom zde chtěli výslovně upozornit. Jde o skutečnost, již si většinou ani prakticky neuvědomujeme, neboť je pro nás natolik vžitá, že se bohužel zdá samozřejmou. Spočívá v tom, že náš filozofický a náboženský pohled na svět bývá namnoze rozdroben do vzájemně izolovaných detailů a formálních schémat, pouček a dílčích představ, jimž zpravidla chybí komplexnost a skutečný jednotící princip. Toto číslo nás mj. upozorňuje na historické kořeny právě zmíněného stavu, které z nemalé části zřejmě spočívají v tom, že v jisté fázi dějinného vývoje vyvstala pro církev pragmatická potřeba transformovat komplexní tradici Bible a křesťanského starověku s celým jejím bohatým kulturně civilizačním nábojem do soustavy zjednodušujících katechetických pouček, srozumitelných jednoduchému myšlení dosud nepoučených a ve smyslu kulturního antického dědictví zcela nevzdělaných mas dosavadních barbarů. Takovéto pojetí posléze jakoby zatuhlo, zapomnělo se na jeho obsahovou a časovou podmíněnost a začalo být považováno za samu vlastní podstatu křesťanského učení a doktriny víry. Novověké osvícenské a postosvícenské konflikty mezi vědou a vírou, sekularizace společnosti apod. se potom stávají snadno pochopitelnými. Dospívající a dospělý člověk bude těžko akceptovat situaci, za níž jeho strava zůstává trvale v té podobě, jak je nutná pro malé batole. Ale uvažujme dále, zda i my sami neneseme důsledky v tom, že naše představy o Bohu mají obdobně drobkovitou strukturu, která brání rozvinutí dospělé víry a mnohdy se svojí faktickou naivností stává pohoršením pro naše kriticky přemýšlející bližní. Bohužel stále je mnoha věřícím bližší představa boha mezer, který jako nějaký mechanický seřizovač zasahuje v izolovaných případech "nedostatečnosti přírodních zákonů", než vpravdě důstojná představa svrchovaného stvořitele, jenž je jako zdroj a stálý udržující princip kontinuálně přítomen v celé skutečnosti včetně těchto zákonů. Ze své lásky však poskytuje této skutečnosti její vlastní autonomii, která zřejmě zahrnuje i přírodní evoluci a jejímž vrcholem je svobodná vůle člověka. Nalézt a přijmout právě takového stvořitele namísto jeho prefabrikovaných náhražek však předpokládá nalézat krásu stvoření právě v jeho celostnosti, vyvážené strukturovanosti a cíleném směřování, krásu, která je pro věřícího člověka konzistentní a harmonickou syntézou vědeckého poznání, umění, uvědoměle žité víry i moudrosti prostého života. V hledání takové krásy snad alespoň trochu pomůže i toto číslo Universa.
Jan Bednář
Letem světem
ČKA a Muzeum umění a designu v Benešově (Tomáš Fassati)
Katolická charismatická konference 2008 opět v Brně (Lukáš Mikula)
Svatováclavské slavnosti ve znamení výročí (Lukáš Matoušek)
Hořické pašijové hry (Vítězslav Kučera)
Hodnoty pravdy, svobody a spravedlnosti vyplývají z důstojnosti člověka (Josef Beránek)
Děti malují pro sirotky z Východního Timoru (Rozka Beránková)
Anketa
Desatero a zobrazování Boha (Zdeněk Demel, Josef, Dolista)
Rozhovor
Pán Bůh má rád smíšený les (s Ludvíkem Armbrusterem hovořil Josef Beránek)
Téma
Moderní umění ve starém kostele (Friedhelm Mennekes)
Kostel Božího těla v Cáchách (Romano Guardini)
Pouhá nádhera, nebo ušelchtilá krása? (Pavel Ambros)
Člověk a společnost
Bojovný ateizmus se vrací (Petr Kolář)
Bůh, svět a člověk v procesuálním myšlení (Petr Macek)
Přírodní vědy
John D. Barrow - kosmolog, matematik o vědě a náboženství (Ladislav Krlín)
Nebesa vypravují slávu Boží (John D. Barrow)
Názory, diskuze, polemika
Inteligentní plán versus věda (Václav Hořejší)
Ještě jeden komentář k ID (Jan Bednář)
Portrét
P. Paulus Sladek - muž duchovní obrody a smíření (Jaroslav Šebek)
Kultura
Recenze
Program 18. ročníku Akademických týdnů
Zápisník Petra Koláře
